Kdo je terorista a kdo si zaslouží kulku bez soudu?

V Peru ještě zdaleka nevychladla žhavá otázka chilsko-peruánské hranice, ba co víc - stává se díky chilské straně stále aktuálnější, a už vyvstala další závažná kauza. Otázka operace Chavín de Huántar. Příbuzní zastřelených členů organizace MRTA podali stížnost k mezinárodnímu soudu pro lidská práva při organizaci amerických států (CIDH). Soud rozhodl, že opravdu došlo k porušení lidských práv a jednalo se vlastně o popravu bez řádného soudu. Peru však rozhodnutí považuje za vměšování do vnitřních záležitostí a peruánská obhájkyně Delia Muňos přislíbila, že do konce měsíce dodá jasné důkazy, že tato operace byla provedena v souladu s mezinárodním právem. Ačkoliv zastřelení vlastně nikoho o život nepřipravili, organizace MRTA je považována za teroristickou a proto si podle Muňos její členové kulku bez soudu zasloužili.

Možná si ještě vzpomenete na rok 1996, když před vánocemi světem proběhla zpráva o obsazení rezidence japonského velvyslance v Limě členy organizace MRTA. Byl to tehdy mezinárodní poprask. V rezidenci právě probíhala oslava narozenin japonského císaře a sešlo se zde mnoho významných osobností.  14 členů organizace MRTA tehdy vniklo do budovy a hosty recepce zajalo. V noci byly propuštěny všechny ženy a děti a několik dalších osob, převážně zaměstnanců. V zajetí zůstalo 72 lidí. Byl mezi nimi například viceprezident Peru, ministr zahraničních věcí, ministr kultury a mnoho významných lidí z mnoha zemí světa. Organizace MRTA požadovala jako výkupné propuštění 400 uvězněných členů organizace, kteří si v peruánských věznicích odpykávali tresty za teroristické akce. Rukojmí byli drženi v rezidenci celých 126 dní a osvobozeni byli až právě akcí Chavín de Huántar, kterou provedlo speciální ozbrojené komando a při níž bylo všech 14 členů MRTA usmrceno.

Tak nejdříve o organizaci MRTA. MRTA, neboli Movimiento Revolucionario Túpac Amaru (Revoluční hnutí Túpac Amaru), je extrémně levicová organizace operující na území Peru od roku 1985 (založena byla o rok dříve). Ve svém názvu nese jméno nejvýznamnějšího rebela proti španělské nadvládě a vůdce povstání na sklonku 18.století Túpaca Amaru, jenž byl potomkem posledního inckého panovníka a byl nakonec popraven španělskou koloniální správou. MRTA se podepsala pod několika atentáty na politické představitele, či příslušníky peruánských ozbrojených složek. Organizace vystupuje mimo jiné i proti lidem s odlišnou sexuální orientací a je spojována s násilným útokem v roce 1989 v baru ve městě Tarapoto, kde bylo zabito osm lidí s menšinovou sexuální orientací. Spolu s další extrémně levicovou organizací Světlá stezka byla nejsilnějším krajně levicovým hnutím působícím v andské oblasti na sklonku minulého století. Obě hnutí lze díky násilným akcím při kterých zahynuly i nezainteresovaní lidé, rozhodně označit za teroristické.

 V době tohoto mezinárodního skandálu byl hlavou Peru kontroverzní politik s japonskými kořeny Alberto Fujimori. Ten, ačkoliv se mu podařilo zlepšit ekonomickou situaci po vleklé krizi, je obviňován z rozsáhlé korupce a několikanásobného porušování lidských práv. Jeho vraždící komando, které bylo známo pod označením komando Colina, má na svědomí krvavé masakry nepohodlných lidí. Při odstraňování svých protivníků nehleděl Fujimori ani napravo, ani nalevo. Operace Chavín de Huántar se měla stát (a také se vlastně stala) důkazem, že peruánské ozbrojené složky jsou schopné provést jedinečnou akci k udržení pořádku v zemi a ukázat světu, že se Peru dokáže s terorismem vypořádat.

Samotná akce byla opravdu velkolepá. Byly prokopány podzemní chodby s mnoha východy, jenž měli podobu katakomb vybudovaných předkolumbovskou kulturou nazývanou Chavín a odrytou na archeologickém nalezišti Chavín de Huántar (odtud název operace). Zatímco probíhaly přípravy na operaci, vyhrávaly v okolí rezidence z ampliónů vojenské pochody. To mělo vyvolat u teroristů napětí, ale hlavně přehlušit motory automobilů, odvážejících hlínu z budovaných tunelů. 22.dubna 1997 v 15:23 byla za použití trhaviny otevřena chodba do rezidence a to v místě hlavního salónu, kde si právě členové MRTA krátili čas hraním fotbalu. Začala blesková akce, která skončila zastřelením všech čtrnácti členů MRTA. Nutno podotknout, že vniknutí do rezidence se účastnilo 142 členů policie a armády.

Operace Chavín de Huántar se stala nejvelkolepější protiteroristickou akcí století. Pyšní se i nálepkou nejlépe provedené akce. Jsou však tyto superlativy opravdu namístě? Ať už budeme posuzovat celý incident v ambasadorově rezidenci jako teroristickou akci nebo ne, je nutné položit si otázku, zda bylo opravdu nezbytné všech 14 lidí za těchto okolností bezodkladně zastřelit.

Za celý incident zemřel pouze jediný rukojmí a to ještě na srdeční infarkt. Při akci zahynuli dva příslušníci státních ozbrojených složek. Na požádání červeného kříže byly všechny ženy a děti propuštěny ještě první noc, kdy byla budova obsazena. A pro dokreslení obrázku o této akci je dobré zmínit, že dvě osoby ze 14 členů MRTA byly nezletilé dívky.

Je tedy nutné všechny, kdož jsou označeny za teroristy, okamžitě zbavit lidských práv? Kde je hranice za kterou už člověk není člověkem? Rozhodnutí soudu pro lidská práva pod organizací amerických států očekává s napětím mnoho Peruánců a rozhodně to nejsou jen teroristé.